Zákon o myslivosti: Ano či ne ?

PRAHA 23. února (PROTEXT) - Potřeba nového zákona o myslivosti, který by vytvořil základní právní rámec umožňující zachování druhově bohatých a zdravých stavů zvěře, jejich ochranu a zlepšování jejich životního prostředí, je už řadu let zcela zřejmá. Již proto, že současná právní úprava myslivosti, vycházející ze zákona z roku 1962, který myslivost chápal jako součást výrobní sféry národního hospodářství, je praxí překonaná a ani přes novelu z roku 1992, která obnovila práva vlastníků honebních pozemků, neodpovídá současnému stavu ani požadavkům budoucího harmonického rozvoje tohoto oboru. Českomoravská myslivecká jednota se proto již od roku 1992 podílela na činnosti pracovní skupiny, ustavené tehdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem, která měla nastalou situaci řešit. Přestože se v ní sešli vedle myslivců i ochránci přírody, zemědělci, vlastníci pozemků, představitelé státní správy i lesních společností, nový zákon se připravit nepodařilo. Sama skupina při bilancování v roce 1999 přiznala, že rozdílnost pohledů na budoucnost české myslivosti je taková, že se nepodařilo víc, než shodnout se na vymezení základních pojmů. I proto je třeba návrh nového zákona o myslivosti považovat za věc opravdu přelomovou, kterou mohou poslanci ovlivnit vývoj české myslivosti na budoucí desetiletí. Jaké jsou tedy ony základní rozpory v chápání zákona o myslivosti, které brání obecnému konsensu, a z jakých východisek ho nazírá myslivecká veřejnost? I v tomto případě jsou tím základním vlastnické vztahy. Zatímco myslivci zastávají názor, že zvěř je národním bohatstvím, které oni pouze obhospodařují a rozmnožují, a navrhují, aby honitby byly nově tvořeny především s ohledem na zájmy chovu zvěře, snaží se někteří vlastníci pozemků využít příprav nového zákona k rozšíření svých vlastnických práv i na vlastnictví zvěře. Chtějí proto rozhodující měrou ovlivňovat plánování lovu, velikost honiteb i myslivecké hospodaření v nich, a to nejen při stanovování normovaných stavů zvěře, tj. minimálního množství, které je únosné na pozemku chovat při zachování jeho přirozené reprodukce, ale snaží se do praxe uvést myšlenku, že z vlastnictví pozemku vyplývá i vlastnictví zvěře, která se na něm nachází. Zde však dochází k zásadnímu rozporu. Návrh zákona chápe vlastnictví ke zvěři tak, že zvěř nemá žádného konkrétního vlastníka, je všeobecným, národním bohatstvím. Jakmile by totiž byla považována za věc konkrétního majitele, musel by on také v plném rozsahu odpovídat za škody jí způsobené, za její zdravotní a početní stav, ochranu i vytváření prostředí, vhodného pro její chov. Pojetí práva myslivosti jako reálného práva spojeného s vlastnictvím pozemku, jak se objevuje v chápání některých oponentů návrhu zákona, je tak zúženo pouze na právo na užitky, tedy na právo přisvojovat si zvěř. Jak katastrofální dopady by naplňování takového práva mělo, si jistě umí každý představit. Druhou, stejně tak praxí prověřenou zásadou, z níž návrh zákona vychází, je, že právo myslivosti lze vykonávat pouze v honitbě, tedy na souboru honebních pozemků speciálně za tím účelem sdružených a za honitbu uznaných orgánem státní správy myslivosti. Protože právo vlastníků pozemků podílet se na vytváření honitby i na jejím následném využití je v navrhovaném zákoně výslovně dáno, jsou myslivci přesvědčeni, že práva vlastníků pozemků jsou plně respektována a že navrhovaný zákon poskytuje potřebnou ochranu i drobným vlastníkům, jejichž práva by byla jinak jen sotva respektována. Každý vlastník honebního pozemku se může účastnit tvorby honitby a má i právo na zisk z ní. Je proto pouze na vlastnících, zda se rozhodnou v honitbě sami hospodařit, či zda toto právo pronajmou uživateli a rozdělí se o nájemné. Z žádného ustanovení zákona však nelze dovodit, že by myslivci někomu upírali jeho vlastnické právo. Již proto, že z přibližně sto čtyřiceti tisíc českých myslivců jich drtivá většina je sama vlastníky pozemků a členy honebních společenství. Pro ČMMJ připravil: M. Gruber Kontakt: Milan Gruber, tel.:(02)33370353, fax:(02)33381589, e-mail:pulford@pulford.cz. Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Zemědělství
Ekologie, životní prostředí