Myslivec je váš dobrý soused

PRAHA 16. března (PROTEXT) - Při diskusích o návrhu nového zákona o myslivosti jsou veřejnosti předkládány velmi zkreslené informace o nepřípustném vstupu myslivců na nehonební pozemky. Problém je médii zvulgarizován tak, jakoby myslivci usilovali o vstup se zbraní v ruce až do vaší ložnice. Je namístě zdůraznit, že ustanovení, které tento problém řeší, je obsaženo již v současném zákoně a že se týká výhradně nehonebních pozemků. Z žádné definice či výkladu nikdy nevyplynulo, že by k lovu mohly být využívány zastavěné plochy na těchto pozemcích. Ani dnes na nich tedy nemůže myslivec střílet zvěř podle svého uvážení. Zákon vyžaduje splnění čtyř postupných podmínek: 1. Okresnímu úřadu musí být doručena písemná žádost vlastníka nehonebního pozemku nebo jeho uživatele s odůvodněním potřeby lovu. 2. Okresní úřad musí dospět k názoru, že je potřeba jednorázově omezit stavy některého druhu zvěře, jinými slovy musí žádost vlastníka o odstřel zvěře shledat odůvodněnou. 3. Okresní úřad musí písemně pověřit osoby, které jsou držiteli loveckého lístku a zbrojního průkazu, provedením lovu. V tomto pověření, jehož jedno vyhotovení dostává vlastník nehonebního pozemku, se stanoví i rámcové podmínky lovu, tedy denní doba, koordinace pohybu pověřených osob, vyloučení některých míst (hřbitovů, zahrádkářských a chatových osad) apod. 4. Myslivec pověřený lovem musí s vlastníkem nebo nájemcem nehonebního pozemku dohodnout konkrétní dobu i přesné podmínky provedení odstřelu. Dosavadní právní úprava neumožňovala povolovat odstřel jiných živočichů než zvěře. Z praxe ale víme, že ve velkým městech se formálně k žádosti jednoho vlastníka povoloval plošný odstřel například hrdliček, které sice zvěří jsou, ale také zdivočelých holubů, které naopak zvěří nejsou. Přesto jsme za celou dobu platnosti zákona nezaznamenali jedinou negativní reakci veřejnosti. Předkládaný návrh zákona o myslivosti zde pouze uvažuje se zpřísněním právní úpravy. Ilustrujme si ji příkladem: Vnikne-li vlastníkovi nehonebního pozemku do kurníku tchoř, požádá okresní úřad o vydání výše zmiňovaného povolení. Bez něho by totiž se totiž při zastřelení škůdce dopouštěl pytláctví, a to bez ohledu na to, zda by byl sám myslivcem a střílel třeba na vlastní zahradě. Myslivec tedy není tím, kdo by vás chtěl se zbraní v ruce terorizovat, ale naopak vaším dobrým sousedem, který, vybaven povolením, bude ráno ve tři hodiny vstávat a několik dnů trpělivě vyčkávat poblíž kurníku, aby vás zbavil nevítaného škůdce. Odstřel ovšem nebude moci provést, přeskočí-li tchoř na dvůr souseda, který sám o odstřel nepožádal. Třebas proto, že sám drůbež nemá a jemu tedy tchoř neškodí. Anebo jiný příklad: Čas od času se v obci objeví krotká liška. Podezření na vzteklinu je namístě, a zde by asi vlastníci nehonebních pozemků s vědomím akutního nebezpečí na žádosti okresnímu úřadu o povolení odstřelu jistě netrvali a dali by přednost co nejrychlejšímu řešení. Ani v tomto případě však nebude moci myslivec jejich žádosti vyhovět - použil by loveckou zbraň v rozporu s předpisy a přišel by o lovecký lístek, zbrojní průkaz i o zbraň. Čí zájem tedy ustanovení navrhovaného zákona sleduje především? A je opravdu nepřípustným zásahem myslivců do soukromí vlastníků nehonebních pozemků? Za ČMMJ připravil: M.Gruber E-mail: pulford@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Zemědělství
Ekologie, životní prostředí
Právo a krimi