PRAHA 16. března (PROTEXT) - Při diskusích o návrhu nového
zákona o myslivosti jsou veřejnosti předkládány velmi zkreslené
informace o nepřípustném vstupu myslivců na nehonební pozemky.
Problém je médii zvulgarizován tak, jakoby myslivci usilovali o
vstup se zbraní v ruce až do vaší ložnice.
Je namístě zdůraznit, že ustanovení, které tento problém
řeší, je obsaženo již v současném zákoně a že se týká výhradně
nehonebních pozemků. Z žádné definice či výkladu nikdy
nevyplynulo, že by k lovu mohly být využívány zastavěné plochy na
těchto pozemcích. Ani dnes na nich tedy nemůže myslivec střílet
zvěř podle svého uvážení. Zákon vyžaduje splnění čtyř postupných
podmínek:
1. Okresnímu úřadu musí být doručena písemná žádost vlastníka
nehonebního pozemku nebo jeho uživatele s odůvodněním potřeby
lovu.
2. Okresní úřad musí dospět k názoru, že je potřeba
jednorázově omezit stavy některého druhu zvěře, jinými slovy musí
žádost vlastníka o odstřel zvěře shledat odůvodněnou.
3. Okresní úřad musí písemně pověřit osoby, které jsou
držiteli loveckého lístku a zbrojního průkazu, provedením lovu. V
tomto pověření, jehož jedno vyhotovení dostává vlastník
nehonebního pozemku, se stanoví i rámcové podmínky lovu, tedy
denní doba, koordinace pohybu pověřených osob, vyloučení
některých míst (hřbitovů, zahrádkářských a chatových osad) apod.
4. Myslivec pověřený lovem musí s vlastníkem nebo nájemcem
nehonebního pozemku dohodnout konkrétní dobu i přesné podmínky
provedení odstřelu.
Dosavadní právní úprava neumožňovala povolovat odstřel jiných
živočichů než zvěře. Z praxe ale víme, že ve velkým městech se
formálně k žádosti jednoho vlastníka povoloval plošný odstřel
například hrdliček, které sice zvěří jsou, ale také zdivočelých
holubů, které naopak zvěří nejsou. Přesto jsme za celou dobu
platnosti zákona nezaznamenali jedinou negativní reakci
veřejnosti.
Předkládaný návrh zákona o myslivosti zde pouze uvažuje se
zpřísněním právní úpravy. Ilustrujme si ji příkladem:
Vnikne-li vlastníkovi nehonebního pozemku do kurníku tchoř,
požádá okresní úřad o vydání výše zmiňovaného povolení. Bez něho
by totiž se totiž při zastřelení škůdce dopouštěl pytláctví, a to
bez ohledu na to, zda by byl sám myslivcem a střílel třeba na
vlastní zahradě. Myslivec tedy není tím, kdo by vás chtěl se
zbraní v ruce terorizovat, ale naopak vaším dobrým sousedem,
který, vybaven povolením, bude ráno ve tři hodiny vstávat a
několik dnů trpělivě vyčkávat poblíž kurníku, aby vás zbavil
nevítaného škůdce. Odstřel ovšem nebude moci provést, přeskočí-li
tchoř na dvůr souseda, který sám o odstřel nepožádal. Třebas
proto, že sám drůbež nemá a jemu tedy tchoř neškodí.
Anebo jiný příklad: Čas od času se v obci objeví krotká
liška. Podezření na vzteklinu je namístě, a zde by asi vlastníci
nehonebních pozemků s vědomím akutního nebezpečí na žádosti
okresnímu úřadu o povolení odstřelu jistě netrvali a dali by
přednost co nejrychlejšímu řešení. Ani v tomto případě však
nebude moci myslivec jejich žádosti vyhovět - použil by loveckou
zbraň v rozporu s předpisy a přišel by o lovecký lístek, zbrojní
průkaz i o zbraň.
Čí zájem tedy ustanovení navrhovaného zákona sleduje
především? A je opravdu nepřípustným zásahem myslivců do soukromí
vlastníků nehonebních pozemků?
Za ČMMJ připravil: M.Gruber
E-mail:
pulford@pulford.cz
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou
PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je
publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,
který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.
PROTEXT